Vytisknout

 

 

Na okraji tohoto ošklivýho, šedýho, nejvelkolepějšího města, krajíc znovu padá namazanou stranou na zem. Rozčílený manžel/rozčílený pes, Univerzální Černá Madona, laskavá přítelkyně se pomalu upíjí k smrti; Kaččina kobyla je chromá, máma je na telefonu, ve sklepě je zátopa, komputer krachnul, pomodli se za milovanou bílou krysu (ne myš). Jedna vtipkující, ječící ženská to sváže všechno dohromady. „Ukradené duše, které se mi chytili 
na prut, jsou přidány k řetízkum co má na krku. Jsou to ztracený odrazy v oknech a letmý pohledy do deníku, který zůstal otevřený na určité stránce. Ty a já jsme pozvaný, probírat se vrstvama, hodinama, konfrontacema, 
a vzpomínkama na jejího-mýho-tvýho dědu. D.Z. nám ukáže skoro všecko.


© copyright Susanne K. Frantz 

Susanne K. Frantz
Prague

ZPĚT